Změna je život, neúspěch existuje jen v naší hlavě.

Můj mozek neustále pracuje. Chvíli tvoří plány do budoucna, chvíli se je snaží realizovat. A pak vyhodnocuje úspěšnost. Čím více mám plánů, tím více změn nastane při realizaci. Jednoduše, zatím nejsem pánem vesmíru. Čím více hodnotím, zda se mi to povedlo nebo ne, tím méně mám času na zábavu.

Bylo nebylo, jednou jsme si před rokem vysnili projekt regeneračního centra na Bali. Asi už jste o něm slyšeli, protože jsme ho dotáhli téměř k realizaci. Objekt zarezervován, personálně obsazeno, komunikace tisícům lidí kolem nás. Vše se to mělo konat v lednu 2011. Krásně to do sebe zapadalo s naším plánem žít vždy v zimě v teplých krajích. V půlce prosince jsme zjistili, že napevno je přihlášených pouze 6, a to nestačí ani na pokrytí nejdůležitějších nákladů. Lidé byli na vážkách, kamarádi na poslední chvíli odříkávali, a nám se najednou rozplynul sen. Co teď? Jet nebo nejet?...... (více zde)

Snem každého z nás je být chytrý a šťastný, chytrá a šťastná. Klíč k tomu skýtá vyvážené využití našich mozkových hemisfér. Již dávno lékaři objevili, že pravá hemisféra je sídlem emocí (štěstí) a levá čísel, slov (tedy rozumu).

Většina lidí má vždy jednu hemisféru výrazně dominantní, a proto prožívají život hodně racionálně nebo hodně iracionálně. Buď jsou chytří (analytičtí, logičtí, konkrétní, často muži) anebo šťastní (emocionální, kreativní, intuitivní, často ženy). A přitom existuje řada technik, jak schopnosti levé a pravé hemisféry sladit, a být chytrý i šťastný.

Využívá se k tomu kuriózní vlastnosti našeho mozku: pravou hemisférou ovládáme pohyb levé poloviny těla, levou hemisférou pravé poloviny těla. Pokud vykonáváme pravou a levou rukou či nohou jiný pohyb, natož pak v jiném rytmu, hemisféry se musí synchronně zapojit. Důkazem toho můžou být pianisté, bubeníci, a další muzikanti, stejně tak jogíni, sportovci a žonglující komedianti. Se sladěnými hemisférami si pak mohou užít život bohatý jak na emoce, tak na logické uvažování. Potom mizí význam  vtípků, že muži nemají srdce a ženy místo logiky "ekologiku".

Pokračování je níže.

Koncem října jsme pobavili celou posluchárnu ČVUT naším příběhem o podnikání. Podívejte se tady :-).

Odmalička se rozhoduju. První rozhodnutí padlo před 29 lety, když jsem se rozhodl, že vykouknu na čerstvý vzduch. To bylo zcela intuitivní. Od té doby padlo rozhodnutí tisíce, často to bolelo. Mnohokrát jsem nevěděl přesně, čeho chci rozhodnutím dosáhnout a z jakých variant mám na výběr. Počítal jsem si možná rizika a výhody, zjišťoval názory ostatních. V poslední době se při rozhodování stále více řídím intuicí, a často tím ostatní překvapím. Dozvídám se, že jsem „naivní“, a přesto jsem se svými rozhodnutími mnohem spokojenější než kdykoliv předtím.

Začalo to před pár lety jsem při noční jízdě opuštěnými děravými silnicemi v Mozambiku s bývalou přítelkyní. Co je důležitější – rozum nebo intuice? Levá nebo pravá hemisféra? Mužský nebo ženský princip? Neshodli jsme se. Ona byla pro mužský princip a já pro ženský. Vtipné, že? Naštěstí nám intuice pomohla vyhnout se několika obřím „potholes“ v silnici a já si odnesl zajímavé téma pro rozjímání.

Dnes mám za sebou několik „velkých“ intuitivních rozhodnutí – odchod z „vysněné“ práce, výrazné zdražení produktů při podnikání, a další. Většina těchto rozhodnutí se jednoznačně povedla.

Jak se bezchybně rozhodovat vám neporadím. Můžu vám ale ukázat, jak se s intuicí rozhoduju já. Intuice je pro mě představuje vnitřní hlas, který za určitých okolností dokážu rozpoznat.

Více se dočtete zde.

Před pár dny mě napadlo, že vlastně celý život někam utíkám. Žádná novinka? Až na to, že běžím OD cíle. Utíkám před náročnou prací, před otravným zvoněním mobilního telefonu, před úřady, před majetnickou partnerkou, před plytkou lží, před hlubokou pravdou. A kde je cíl? Ať už znáte odpověď nebo ne, mým osobním příběhem se můžete pobavit zde :-).

Můj bývalý šéf, velmi šikovný to čtyřicátník, měl v telefonu soukromá čísla na většinu vrcholových manažerů v Čechách. Psalo se o něm v tisku, trénoval na maraton a šplhal po kariérním žebříku do nebe. Pak se nečekaně rozhodl, dát si na nějakou dobu pauzu. Věnoval se své rodině a za firmu kopal již jen čestně. A právě při jedné čestné prezentaci se najednou chytil za srdce, zalapal po dechu, a... Přežil to, tentokrát infarkt ještě nedostal. Jeho tříletý syn (říkejme mu Dan) měl štěstí. Stále má tátu, od kterého se může učit. A co vlastně? Dozvíte se to zde.

Teploměr najednou změnil směr a rtuť mizí z očí. Je Vám zima? Nám netopí v ložnici topení, takže vím, o čem mluvím.
Pro sebe, svou přítelkyni i pro vás jsem dal dohromady několik triků, jak se snadno zahřát a užít si období barevných listů s radostí.
Tipy jsou vhodné pro kohokoliv, pokud se na Vás sápe nějaká choroba, doporučuji všechno kromě bodu 2 :-)

Více se dozvíte zde.

Životadárný kyslík...

Kyslík je pro nás nejdůležitějším „palivem“: bez potravy může člověk přežít 40 dní, bez vody až pět dnů, bez vzduchu však jen pár minut. Nádech a výdech je náš nejdůležitější reflex. Kyslík, který přijímáme spolu se vzduchem se dostává přes dýchací cesty do plic, odkud se šíří dále do celého těla a svalů. Energie, vyráběná v těle biologickým spalováním za účasti kyslíku, je předpokladem pro veškeré fungování organizmu. Jak snadno dobít energii správným dýcháním se dočtete zde.

Vyrazila antilopa k blízkému potoku, svlažit si čumák v horkém letním dni. Po pár metrech potkala hladovou lvici. Zalekla se, zdvihla ramena, přestala dýchat a příběhu byl rychlý konec. V bajkách se zvířata chovají jako lidé a takhle nějak by to dopadlo, kdyby se antilopa zachovala jako člověk. V přírodě to ale funguje jinak. Zvířata mají funkční instinkt, který jim umožní ve chvíli stresu okamžitě zareagovat, vybít si stres a utéct. Třeba by ji lvice dostihla, ale to ví bůh. My, lidé, se s těmito reflexy rodíme. Děti reagují na každou svou emoci fyzickým projevem. Jsou-li smutné, brečí, bojí-li se, utíkají. Jsou za to trestány a instinkty začínají potlačovat. Emoce se nevybije, naopak uloží v těle. Dospělý je pak emocí plný a nemá daleko k explozi. Na mítingu poznáte manažera pod tlakem podle jeho fyzického postoje. Tím se aktivuje právě ten harddisk naší mysli. Dochází ke stažení svalů, kterého se těžko zbavujeme…

Jak se zbavit myšlenek a emocí ještě lépe než malé dítě pláčem, se dočtete zde.

Asi znáte ty krásné letní slunečné víkendy, strávené u příbuzných, na dovolené, anebo na chatě či chalupě. Nechce se Vám skoro nic, natož pak "vařit". Ale hlad určitě máte, nejenom Vy, celá Vaše rodina. Dnes si povíme, jak si hlad ochočit a nechat se jím vést při přípravě snadných a chutných jídel.

Dříve jsem většinou jedl každý den v podobnou dobu, společně s ostatními, přiliš jsem neřešil, jestli mám opravdu hlad. Stravoval jsem se podobně v zimě i v létě, snídaně, oběd, večeře, svačinky uprostřed a pil litry vody :-). Pak jsem zjistil, že stravovací vzorce máme každý jiné, navíc, že se liší v různých ročních obdobích, měsících, a i ze dne na den. Hlavním důvodem je počasí. Když je zima, strava mě může zahřát a vyplnit "tukový obal", v létě je naopak lepší se stravou zchlazovat a dobíjet energii, zejména v úmorných dnech. Je vážně snadné si takhle vylepšit náladu - najednou Vám v létě nebude zdaleka tak teplo (a v zimě zima ;-).

Více se dočtete zde.