Kdysi dávno se v Rusku říkalo běžným lidem "nízcí lidé" (nižnyj čelavek). A to proto, že ve vztahu k carovi, místní administrativě či velkým statkářům neměli vůbec žádná práva.

Dnes slyšíme na každém kroku povzdechy typu "to musí jít přes úřady, to bude zas na dlouho", "oni mi to pořád komplikují", "poslali na mě exekutora", a vůbec. Běžní lidé si stěžují na "autority".

Protože jsem řešil v poslední době poměrně hodně záležitostí s úřady anebo velkými anonymizujícími firmami (typu O2, Pražská energetika, atd), měl jsem možnost vyzkoušet si různé techniky, jak co nejlépe dosáhnout svého. A zjistil jsem, že běžný člověk s úsměvem není vůbec "nižnyj". Že dosáhnout lze všeho, stačí jen dodržet pár zásad.

Co funguje:

* důkladně si přečíst základní požadavky na jakýkoliv úřední či firemní úkon

* zastavit se za úředníky či firmou na bezplatnou konzultaci - osobně

* navázat kontakt s některým z úředníků či zaměstnanců, který má právo rozhodovat - tzv. "odanonymizace" to nezní úplně pěkně, co?. Kontakt musí být od srdce. Vnímat tu osobu jako člověka, nikoliv jako nástroj moci. Najednou potkáváte usměvavé babičky a vtipné úředníky.

* v průběhu řešení Vašeho požadavku (např. schvalování kavárny hygienou) komunikovat s Vaším kontaktem. Neuplácet penězi ani dárky, jen bezpodmínečnou láskou.

*  Jakoukoliv výtku od Vašeho kontaktu nebo nějakého jiného úředníka či zaměstnance akceptujte. Ti lidé mají svá pravidla. A nechte si poradit, jak to vyřešit. To oni moc dobře vědí, ale poví Vám to jen, když si o to zažádáte. "Jak byste to udělal Vy?"... Jakákoliv agrese či dotčenost z Vaší strany vyvolá protiútok.

Co nefunguje

* spoléhat na to, že všechno vyplním správně

* platit si desítky tisíc za zprostředkovatele

* nechat si radit od kamarádů

* naštvat se nebo zahořknout (ať už o samotě nebo v kontaktu s úředníkem)